Adjunkt - myslivecký mládenec, který býval učněm nebo praktikantem u myslivce nebo na úřadě.
Aference - nervové vzruchy, vedoucí od smyslových orgánů k centrálnímu nervovému systému.
Afinita - v ekologii vztah dvou nebo několika živočišných druhů, majících přibližně stejné nároky na životní rostředí.
Akarus - nepřenosná choroba-prašivina roztočová.
Akinéze - nehybnost, reflexní strnulost v nebezpečí.
Alopecie - lysivost, ztráta srsti.
Androgyn - jedinec s ústrojím samčím a samičím.
Anémie - chudokrevnost způsobená nedostatečnou činností krvetvorných orgánů, vedoucí k malátnosti a rychlé únavě.
Aplaudovati - zvěř dančí pleská kelkou, aplauduje.
Aportér - přinašeč.
Arondace - vyrovnání nepravidelných nebo lomených hranic pozemků.
Artemis - řecká bohyně lovu.
Arteria - velmi pružná céva vedoucí krev směrem od srdce.
Atavismus - objevení se znaku (vlastností), kterou neměli rodiče ani bližší předci, takže je to vývojový návrat k poměrům z minulých dob kmenového vývoje.
Atrofie - zmenšení orgánu nebo tkáně živočicha během individuálního života.
B
Babka - stará zaječice.
Bahňáci - zvláštní řád ptactva s několika čeleděmi a četnými rody; z druhů leveckých sem patří sluky, dytíci, kolihy a čejky.
Bachyně - divoká svině.
Bakadla - zaječí světla.
Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule".
Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena.
Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí.
Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení.
Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených.
Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň.
Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách.
Barka - žertovné pojmenování staré laně.
Barva - krvi zvěře říkáme myslivecky "barva", zvěř barví, zanechává pobarvenu dráhu.
Bastard - kříženec nebo míšenec.
Bažantárna - čili voliéra, t.j. veliká posada sloužící k domácímu chovu bažantů.
Bažantář - pytlák bažantů.
Bažantnice - část honitby věnovaná soustředěnému chovu bažantů.
Bažantník - myslivec pověřený chovem bažantů v bažantnici.
Bekati - překvapená nebo splašená srnčí i jelení zvěř vyluzuje hlasité úsečné bečivé zvuky jako projev nejistoty, úleku nebo i bázně (báká).
Bezoár - produkt obličejové žlázy u jelena a daňka.
Běháčky - nožky malých druhů zvěře srstnaté.
Běhoun - jednoroční sele divočáka.
Běhy - končetiny veškeré zvěře srstnaté a loveckých psů.
Bělenka - zrůdnost, při které schází tmavé barvivo v pokožce (zbělení, albinismus).
Bělouš - ohař krátkosrstý s pronikající bílou srstí.
Bílí - tuk zvěře spárkaté, medvěda a jezevce.
Bíliti - vyvařené lebky s trofejemi bílíme kysličníkem vodičitým.
Biochor - společenstvo rostlin a živočichů určité geografické oblasti s charakteristickým typem vegetace.
Blouditi - jestliže pes nesleduje dobře vlečku nebo pobarvenou dráhu a bez patrné reakce na stopy sem a tam pobíhá, říkáme, že bloudí.
Bobří stroj - řitní žlázy bobří, vylučující pižmem páchnoucí mazlavinu, zvanou castoreum.
Bodati - parohatá zvěř se v soubojích nebo v obraně parožím bodá, někdy probodne i ubodá.
Borlice - trubka lovecká používaná k troubení loveckých povelů a hlaholů.
Botulismus - nebezpečná otrava (klobásový jed).
Boubel - larvální stadium tasemnic z řádu kruhovek.
Boukati se - chrutí sviní divočáků nazýváme boukáním.
Brada - delší, při toku naježené peří pod zobákem tetřeva.
Brkati - tetřev po večerním zásedu na nocoviště někdy brká, t.j. vylučuje krkavé zvuky.
Broukati - jelen v době říje častěji jen brouká, aniž pořádně zatroubí, nebo brouká mezi troubením, někdy pouze mrmlá.
Březivost - doba, po kterou samice zvěře nosí plod.
Bříška - neboli patky jsou vyduté zadní části ve stopě jelena.
Bublání - klokotavý, stoupající a klesající zvuk, druhý verš zpěvu tokajícího tetřívka.
Budník - budka, ve které je umístěna kvočna s mladými koroptvičkami nebo bažanty.
Buchtovati - větší kusy země, vyryté divočáky při rozrývání půdy jsou buchty; říká se, že divočáci buchtují.
Buráceti - bouřlivé opakující se hlasité projevy jelení zvěře.
Bystřiti - zkoumá-li znepokojená zvěř se zvýšenou poztorností příčinu zneklidnění, říkáme, že bystří.
Bžunda - neúspěch na honě; nestřelí-li lovec na honě ani jediný kus, jde z honu s bžundou.
C
Cáry - zbytky lýčí zanechané na místě při vytloukání paroží.
Castoreum - pachové žlázy bobra evropského.
Cekotrofie - požírání mazlavých výměšků slepého střeva, cekotrofů u hlodavců a zajícovců.
Celibátník - žertovné pojmenování kohoutka koroptvího.
Cibulka chlupu - zakončení chlupového kořínku.
Cukrování - hlas divoké hrdličky.
Cvikýř - jedinec pohlavně nenormálně vyvinutý.
Cvrčala - drozdovitý pták.
Cysticerkóza - parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic.
Č
Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona.
Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy.
Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru.
Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou.
Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané.
Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele.
Čelesno - otvor psí boudy.
Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců.
Černavka - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka čili melanismus úchylné zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou.
Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní.
Černý - divočáky nazýváme černou zvěří.
Červený - je název zvěře jelení.
Čiplenka - mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje.
Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána.
Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu.
Čižba - chytání drobného ptactva.
Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla.
Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů.
Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem.
Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa.
Čutora - kapesní plochá láhev na nápoje.
D
Daňče -mládě daňčí zvěře.
Daňčice - kůže daňčí zvěře.
Daňčina - zvěřina daňčí zvěře.
Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku.
Defekace - kálení.
Deformita - znetvoření části těla buď vrozené, nebo jako následek choroby či úrazu.
Dehelmintace - odčervování, léčba sledující vypuzení cizopasných červů z těla hostitele.
Dénková železa - železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne.
Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován.
Derivace - stranová odchylka dráhy letu jednotné střely stabilizované rotací.
Diana - římská bohyně lovu.
Diestrie - pohlavní cyklus.
Dioptr - zaměřovací zařízení, které nahrazuje hledí u dlouhých palných a plynových zbraní, určených pro sportovní střelbu.
Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči.
Disperze - rozdělení jedinců jedné populace v prostoru.
Divočák - vepř divoký.
Divočení -projev dočasné nekázně lovecky vycvičeného psa.
Dlaň - horní rozšířená část daňčího paroží.
Dlouhozobka - oblíbené pojmenování sluky lesní.
Dloužec - řemen připojený na pouta loveckého sokola.
Dobývání - vykopávání jezevce nebo lišky z brlohu.
Dohledávati - nezůstane-li zvěř při zásahu v ohni, bývá postřelena a musí se dohledat.
Dolíheň -část prostoru líhně nebo u velkých líhní samostatný celek, kam se vkládají vejce 20.den po nasazení.
Dolina - jelen nebo daněk v říji si vyhrabuje předními běhy místo a po ulehnutí do něho se chladí.
Dominance -nadřazenost.
Dosled -hledání postřelené zvěře spárkaté.
Došlap - došlapuje-li jelen zadním během do stopy běhu předního.
Dráp -ochranný, hrabavý nebo útočný orgán ze zrohovatělé kůže.
Dravčinky - odříznuté části dravé zvěře předkládané jako průkazy o ulovení pro nárok na škodné.
Dravčí oko - světležluté oko u psa.
Drážka -prohloubená část drážkovaného vývrtu hlavně palné či plynové zbraně.
Drbiště - místo v blízkosti kaliště.
Drnošlap - žertovné pojmenování bažanta.
Drob - jedlé části vývrhu zvěře.
Droužek - pojítko k sepětí dvou psů, aby mohli být vedeni na společném řemenu.
Družina - menší počet spárkaté zvěře pohromadě.
Dýchánek - je místo, kde koroptve v zimě přespávají.
E
Echinokokóza - časté onemocnění zvěře i psů, způsobované vývojovým stádiem tasemnice psí.
Ekoetologie - zabývá se souvistlostmi mezi prostředím a chováním druhů.
Ekotop - část prostoru se stejnými podmínkami jako prostředí určitého druhu.
Ekotyp - soubor jedinců jednoho druhu, majících na prostorově omezeném stanovišti společné fyziologické nebo morfologické vlastnosti.
Ekoparazit - vnější cizopasník, žijící na povrchu těla hostitele.
Ektropium - vychlípení očního víčka psa jako důsledek vleklého zánětu spojivek.
Endemit -malá izolovaná populace, vyskytující se pouze na jediném místě na světě.
Endoparazit - vnitřní cizopasník, žijící v těle hostitele.
Enkláva -pozemek nebo jeho část, obklopený územím, patřícím jinému majiteli.
Epifýza - výrůstek mezimozku.
F
Facír -původně vyučený myslivec bez práce, potulující se od myslivny k myslivně.
Fanfára - při lovech a jiných loveckých příležitostech se troubí na borlice.
Femur - kost stehenní.
Ferina - žertovné pojmenování lišáka.
Fertilita - plodnost.
Fialka - aromatická kožní žláza na hřbetní straně kořene liščí oháňky.
Fibula - kost lýtková.
Fíky - dvě žlázy uložené v mělké jamce za růžky kamzíků.
Flémování - ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti.
Fratricid -usmrcování sourozenců, obvykle menších, později narozených.
Fretkování - osamělý druh lovu nebo hon na divoké králíky s malým počtem střelců a za pomoci fretky.
Frkati - frkáním se srnčí zvěř snaží zbavit se larev střečků z hrtanu a dutiny nosní.
G
Gastrolity - drobné kaménky ve svalnatém žaludku ptáků, napomáhající drcení potravy.
Genetika - věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů.
Geohelmint - cizopasný červ.
Grit - křemičitá drť, nerozpustná žaludeční kyselinou, napomáhající mechanickému drcení potravy.
H
Habitus - celkový vzhled.
Háček - malý kovový jednoduchý přístroj k vyháčkování koroptví a jiné drobné zvěře pernaté.
Háčky - zahnuté konce kamzičích růžků.
Hagard - lovecký dravec lapený po prvním pelichání a určený k výcviku pro sokolnický lov.
Hájení - zákaz odstřelu a chytání zvěře.
Háky - špičáky divoké svině.
Halali - zvláštní fanfára.
Haluzník - dravec, přelétávající v blízkosti hnízda z větve na větev, chycený pro výcvik v sokolnickém lovu.
Hárati se - probuzení pohlavního pudu u feny.
Havěť - drobná pernatá zvěř škodící myslivosti.
Hekati - kamzík, pronásledující v říji kamzici, heká.
Hermafrodit - organismus se znaky obou pohlaví.
Hermelín - zimní bílá kožešina hranostaje.
Hever - snímatelné zařízení pro napínání silných kuší.
Hibernace - zimní spánek živočichů.
Hlodáky - přední zuby zvěře z řádu hlodavců.
Holá - holá zvěř jsou laně a kolouši nebo danělky a daňčata
Houkač - vábnička na holuby.
Houně - medvědí kožešina.
Hrabánkovati - jelenovitá zvěř odhrabuje mech a humus, aby si připravila lože.
Hrádek - pahrbeček hlíny nebo sněhu ve stopě jelení, vytvořený klenbou spárků.
Hroty - parohy špičáka.
Hrudky - trus srnčí zvěře ve tvaru krátkých tenkých válečků.
Hřad - noční zásed pernaté zvěře na stromě.
Hřeben - zježené štětiny na horní straně krku a na hřbetě divočáka.
Huba - spárkatá zvěř má svírák, šelmy mají mordu a ostatní zvířata srstnatá mají hubu.
Huhlání - tichý hlas výra.
Hvězda - bílá skvrna v ohbí křídel tetřeva a tetřívka.
Hvizd - varovný hlas kamzíků, muflonů a sviště.
Hypofýza - podvěsek mozkový.
Hypodermóza - choroba způsobovaná podkožními střečky.
CH
Chabertióza - invazní onemocnění střev spárkaté zvěře.
Chladná zbraň - používá se k bodání, sekání nebo řezání.
Chlup - zrohovatělý nitkovitý útvar pokožky.
Chmýr - bílé podocasní peří orlů.
Chrupavka - druh pojivé pružné podpůrné tkáně.
Chrutí - období páření divokých prasat a jezevců.
Chřípí - nejbližší okolí nozder.
Churavec - nemocný kus zvěře, zakrslík.
Chvat - uchopení lišky psem v noře.
I
Imigrace - osídlení určité oblasti organismy, které v ní dříve nežily.
Immaturus - nezralý, nevybarvený.
Index množivosti -koeficient určující průměrný počet potomstva z počtu samic v produktivním věku.
Infanticid - usmrcování mláďat vlastního druhu.
Infraskop - zařízení pro vidění ve tmě.
Introdukce - zavádění nových druhů zvěře ze vzdálenějších oblastí.
IUCN - mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů.
Izolace - odloučení, přerušení spojení s okolním prostředím.
J
Jalovost - dočasná neplodnost samic zvěře.
Jednuška - jednoranová brokovnice s jednou, zpravidla sklopnou hlavní s lůžkovým závěrem.
Jehlovka - jednoranová ruční palná zbraň, nabíjená zezadu jehlovkovými náboji, jejichž prachová náplň se zažehovala nápichem zápalkové slože zapalovací jehlou.
Jelenář - myslivec znalý chovu a lovu jelení zvěře.
Jelenice - kůže jelení zvěře.
Jesle - zařízení pro přikrmování suchou pící.
Jestřábí koš - lapací zařízení soužící k chytání dravých ptáků.
Jílec - rukojeť tesáku.
Jíní - bělavé konečky kamzičího "vousu" nebo štětky.
Jistiti - zvěř zkoumá bezpečnost svého okolí.
Juvenilní - mladý, nedospělý.
K
Kačenárna - zařízení k chovu divokých kachen.
Kačírky - zatočená pírka na ocase kačera březňačky.
Kadaver -uhynulé zvíře.
Kadence - rychlost palby ze střelné zbraně, udávaná v počtech výstřelů za minutu.
Kácháč - vábnička na kachny.
Káchati - hlas divoké kachny.
Kalhotky - delší peří na stojácích některých dravců.
Kamínkovati - zanechávají-li zajíci na sněhu stopy nazelenalé moči, následkem nemoci, říkáme, že kamínkují.
Kaňkování - období páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých.
Kapilarióza - invazní onemocnění tenkého střeva spárkaté zvěře nebo jícnu a volete pernaté zvěře způsobené druhy hlístic.
Kaštánky - nesprávně pucky; bradavčité výrůstky pod hlezny zvěře jelení a srnčí.
Kaverna - kmitající dutina.
Kelce - špičáky jelení zvěře.
Kelka - krátký ocas zvěře jelení, daňčí, medvěda a bobra.
Klabonos - tvar nosu, kdy je kost nosní nebo i čelní vypouklá.
Klektáky -špičáky v horní čelisti kňourů.
Klenba - vnitřní spodní část spárku jeleního.
Kloaka - společný vývod trávicí, vyměšovací a rozmnožovací soustavy u ptáků a některých dalších obratlovců a bezobratlých.
Klopýtadlo - prostředek k plašení zvěře.
Kloubkování - amputace části jedné letky v kloubu za vřetenní a loketní kostí.
Klubec - zobák větších ptáků.
Kníry - vousy šelem, kočky domácí a dropa.
Knoflíkáč - srnec špičák s nepatrnými špičkami.
Kodrcání -část toku tetřívka a bažanta.
Kohoutice - neplodná bažantí slepice.
Kokeš - žertovný název koroptvího nebo bažantího kohouta.
Komolá zvěř - zvěř holá, bez paroží.
Kontumace - uzavření.
Kurunáč - jelen, jehož parožní lodyha je ukončena třemi výsadami.
Kořenáč - parožní stupeň daňka.
Kořínkovati - jezevec a divočák vyrývají různé kořínky.
Kostřec - špičkou končící zadní část těla ptáků.
Kosíř - velký otevřený nůž používaný k vyžínání trávy na pasekách.
Kosmopolita - organismus rozšířený ve všech světadílech nebo chybějící jen na nepříliš velkých územích.
Kostřec - nadocasní část peří ptáka.
Kozelcovat - svázat střídavě přední a zadní běhy spárkaté zvěře dohromady pro snadnější dopravu.
Kratiny - vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté.
Krejčík - žertovné pojmenování slabšího jelena při tlupě laní v době říje ovládané hlavním jelenem.
Krmiště - místo, kde zvěři předkládáme krmivo.
Krunýř - neboli brnění se nazývá silná kůže na hrudi divočáka.
Kryptorchismus - vada pohlavních orgánů samců.
Křivice - měknutí kostí u mladých psů.
Křížek - chrupavka v srdci jelení zvěře podobná křížku.
Kvičeti - hlas selat divočáků.
Kvorkati - hlas táhnoucí sluky v době toku.
Kýhati - hlas divokých hus.
L
Láčava - žertovný název staré laně.
Ládovačka - hovorové označení pro předovku.
Láje - smečka psů používaná ke štvaní zvěře.
Laktace - období vylučování mléka z mléčné žlázy savců.
Lefoška - hovorové označení ruční palné zbraně.
Leptospiróza - nakažlivé onemocnění zvěře a člověka, šířící se hlavně infikovanou potravou.
Lesňák - zajíc zdržující se trvale v lese.
Létavka - mládě pernaté zvěře, které již začíná létat.
Letky - dlouhá tvrdá pera v křídlech zvěře pernaté.
Letošák - sele až do konce kalendářního roku, ve kterém bylo kladeno.
Letoviště - letní stávaniště.
Leucismus - nedostatek pigmentů u zpravidla tmavě zbarvených druhů.
Ležák - myslivecký název pro bekasínu větší.
Licousy - prodloužená srst na lících rysa.
Límec - barevný proužek mezi ptačím týlem a šíjí.
Lipochromy - skupina přírodních barviv, působících červené, žluté a zelené zbarvení pokryvu těla.
Lístkování - vábení říjných srnců pískáním na jenmý rostlinný list.
Lizák - jazyk zvěře spárkaté a psů.
Lončák - sele divočáka v druhém roce stáří.
Lopata - paroží daňka nebo losa.
Lýčí - silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh.
Lymfa - bezbarvá nebo nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní tekutina.
Lyra - rozprostřený tatrč tetřívka.
M
Mačeta -otevřený nůž s dlouhou a poměrně širokou čepelí.
Marasmus - celková tělesná nebo i duševní sešlost jako důsledek stáří nebo prodělané choroby.
Maska - výrazná barevná skvrna na ptačích lících.
Mecháč - jelen s parožím v mechu.
Mekati - muflonky a kamzice mekají.
Melaniny - hnědá až černá organická barviva v kůži obratlovců a jejích produktech.
Mělký hrudník - nedostatečně vyvinutý hrudník psa směrem k břišní straně.
Metabolismus - přeměna látek a energií v organismu a jejich výměna s prostředím, jež je základem života.
Metání - porod mláďat černé zvěře, hlodavců a šelem včetně loveckých psů.
Metastrongylóza - invazní onemocnění dýchacího ústrojí prasat divokých i domácích, způsobené plícnivkami.
Mlazina - mladý lesní porost.
Mlezivo - první výměšek mléčné žlázy na počátku laktace.
Modračka - myslivecký název pro menší a tmavší odrůdu sluky lesní s namodralými stojáčky.
Monofágie - potravní specializace na jediný druh potravy.
Monogamie - trvalé nebo sezónní soužití jednoho samce s jednou samicí.
Monokryptorchid - pes mající v šourku hmatné pouze jedno varle.
Myškovati - vábiti lišku nebo lasici napodobením hlasu myši.
Myxomatóza - infekční virové onemocnění divokých a domácích králíků.
Mžurka - třetí víčko ve vnitřním koutku oka ptáků.
N
Načínač - pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř.
Nadtatrčí - nadocasní pera kryjící kořen ocasu.
Naháňka - druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určitém stanovišti.
Náhončí - osoba nahánějící zvěř.
Nákrčník - barevná skvrna výrazná pod ptačím zobákem.
Náprsenka - světlá skvrna na hrdle kuny.
Naříkati - laň, danělka i srna v úzkosti naříká.
Násadec - čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé.
Nášlapky - při sněhovém odměku zanechává někdy jelení zvěř za sebou s otisky spárků i sněhové nášlapky zachycené na spárcích.
Natalita - množivost, počet narozených jedinců v populaci za určitou časovou jednotku.
Nažina - místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé.
Nebesa - přední nejvyšší část rukávníku k chytání koroptví.
Nehet - špička zobáku ptáků vrubozobých.
Nekróza - místní odumření živé tkáně jako důsledek jejího rozsáhlejšího poškození nebo omezení krevního oběhu.
Nůsek - malý výstupek sněhu nebo hlíny mezi oběma spárky na špičce jelení stopy.
O
Oboroh - zařízení pro úschovu suché píce.
Obřitek - zadní část kýt zvěře jelenovité.
Odezva - odpověď troubícího jelena na bojovou výzvu soka.
Oděrky - na místě, kde parohatá zvěř vytlouká, najdeme často zbytky mechu, zvané oděrky.
Odpuzovadlo - přípravek působící odpudivě na čich a chuť býložravé zvěře.
Odražeč - honec, který vrací zvěř křikem nebo jiným hlukem do leče.
Odstínit - sejmout kuklu z očí loveckého dravce, aby mohl být vyslán za kořistí.
Okař - pytlák.
Okolek - neboli hrana je ostře rýsovaný přední okraj spárku v jelení stopě.
Olifant - lovecký roh ze slonoviny.
Onosit - vycvičit loveckého dravce pro sokolnický lov.
Opěrák - střední výsada na paroží jelena a daňka.
Opich - zábrana z větví kolem sazenice nebo stromku, která zajišťuje jeho ochranu před okusem zvěří.
Ornitofág - dravec, živící se převážně ptáky.
Ornitóza - virové onemocnění ptáků, přenosné na člověka.
Osrdečník - vazivový vak, v němž je uloženo srdce.
Ostrouhat - činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí.
Ošlapovati - pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje.
Otlučky - místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté.
Ouška - vztyčitelná pírka na hlavě sov.
Ozev - troubení na borlici při honech.
Ožeh - výstřelem "ožehnutá", méně vzhledná část zvěřiny kolem rány.
P
Paběrkovati - liška paběrkuje, t.j. hledá myši a vosy a hrabe na různých místech.
Pahýl - po zlomené nebo špatně vyvinuté lodyze zůstává jelenu někdy jen pahýl.
Paletky - malá tužší pírka narostlá v křídelním kloubu před letkami některých ptáků.
Paličky - první paroží parohaté zvěře.
Pankreas - jedna z největších žláz v těle, ležící v dutině břišní v blízkosti dvanáctníku.
Pantáč - jelen s parožím v lýčí, určený k získávání pantů.
Paosten - vedlejší větev obrysového péra některých skupin ptáků.
Páráky - spodní dlouhé špičáky divočáků.
Paramfistomatóza - invazní onemocnění spárkaté zvěře, zejména v zaplavovaných oblastech, způsobené motolicemi, cizopasícími v bachoru.
Parazitoid - cizopasník vázaný pouze částí svého vývoje na tělo hostitele, kterého neusmrcuje.
Paroh - kostní útvar vyrůstající z pučnice na hlavě samců jelenovitých.
Parukáč - srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek.
Patogenita - schopnost některých mikroorganismů nebo cizopasníků včetně hub a plísní vyvolat onemocnění v těle živočichů nebo rostlin.
Pekáč - žertovné pojmenování zaječího lože.
Pečeť - plocha pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice.
Peleš - hnízdo dravce.
Perly - hrbolky na kůži a lodyze paroží.
Pesík - silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu.
Pěšák - bažant jdoucí při honu po zemi.
Píchák - zobák sluky.
Pípka - vábnička srnčí a jeřábčí.
Pírko - ocas zajíce, králíka a divočáka.
Plamence - podélné nepravidelné skvrny na ptačím peří.
Plicnivky - hlístice, cizopasící v plicích zvěře.
Plná - oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř.
Podkova - hnědá skvrna na prsou koroptve.
Podkus - vadný skus psa, při němž spodní řezáky vyrůstají daleko za horními řezáky a nedosedají na ně.
Podnésky - mláďata ptáků z druhého hnízdění.
Pokládati - kopulační akt u zvěře spárkaté.
Pokropiti - zvěř lehce zasáhnouti broky bez zvláštního postřelení.
Poustevník - žertovný název jezevce.
Poušky - červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta.
Povelka - krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech.
Prapor - ptačí pero se skládá ze stvolu a praporu.
Praporce - prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů.
Prče - zajíci prokousané pěšinky v obilí.
Premoláry - zuby třenovní.
Prk - charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře.
Profylaxe - konkrétní ochrana před nemocemi.
Propulsus - zakončení kopulace.
Proutek - ocas lasice a hranostaje.
Prstce - zadní běhy zvěře srstnaté.
Přebarvovati - z jara a na podzim srstnatá zvěř mění svou srst.
Předkus - vadný skus psa, při němž jsou spodní řezáky vysunuty před horní.
Přeoplodnění (superfetace) - oplodnění několika vajíček z téže ovulace po dvou nebo více pářeních v jedné říji.
Přeoplození (superfekundace) -oplození samice v době, kdy je již březí. Je známé např. u zajícovitých.
Převrhlina - část zemní pokrývky, kterou zvěř jelení při úprku svými spáry vyryje a odhodí.
Přezka - vnější samičí ústroj některé zvěře srstnaté, feny a kočky.
Přílet - návrat ptáků ze zimoviště do míst budoucího hnízdění.
Přísvit - přechod z ranního šera do bílého dne.
Psinka - nakažlivé onemocnění masožravých zvířat virového původu.
Pučnice - úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů.
Pukavec - neoplozené zkažené vejce, které působením tvořících se plynů puká.
Pych - název pro ničení, poškozování, nebo odcizování zvěře.
R
Ragout - zvěřina k přípravě pokrmů vařením.
Rachitida - křivice vzniklá z nedostatku vitamínu D.
Ratice - spárky kozorožců.
Reaktivita - schopnost organismů různě reagovat na vnější podněty.
Reducent - organismus, který přetváří organické zbytky na anorganické látky.
Rej - reje ve vzduchu provozují svým rozmanitým letem tokající samečkové bekasiny a kozlíka.
Rejdiště - místo, kde srnec v říji prohání říjnou srnu.
Rezistence - odolnost organismu proti škodlivým činitelům.
Roček - jednoletý srnec.
Rochati - daněk v době říje netroubí, ale rochá.
Rokule - laňka nebo mladá danělka od počátku druhého roku.
Rouno - hříva muflona.
Rousy - delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům.
Rýdovák - ocas dravců.
Ryj - rypák divočáků.
Ř
Řadování - stopní dráhy lišky, kočky nebo rysa, kde jsou stopy uspořádány ve dvou řadách těsně za sebou.
Řehtačka - dřevěný klapající nástroj.
Řemínky - pomůcka k přenášení úlovků drobné pernaté zvěře.
Řetěz - rodinka kachňat plovoucích v zástupu za matkou.
Řevnice - druh vábnice napodobující hlas říjného jelena při lovu vábením.
Řezák - krátký oboustranně broušený lovecký nůž.
Říje - období sexuální aktivity savců.
S
Sádelník - tuková žláza jezevce, položená nad řitním otvorem, vylučující odporně páchnoucí tuk; tuková žláza na kostrči hus a kachen, jako zásobárna tuku na maštění peří.
Sběř - loupeživá zvířata, která škodí myslivosti, ale nepatří mezi zvěř, tj. pytlačící psi a kočky.
Sedlo - starší mufloni mají po obou bocích středního trupu bělavou srst.
Sehřadovati - jestliže kohout slétne se stromu, říkáme, že sehřadoval.
Sekati - kňour zbraněmi seká.
Septikaemie - zaječí mor.
Sestupiště - místo, kde vydra vklouzává do vody.
Sídliště - místo přirozeného pobytu zvěře.
Skalnice - lidový název pro skalní kunu.
Slepičivost - slepičí zbarvení bažantího kohouta.
Slzníky - šikmé jamky pod světly zvěře jelení a daňčí, v nichž se usazují oční výměšky.
Snoubiti se - o zvěři, kde pro páření není zvláštní pojmenování.
Spárky - rohovitá kopýtka, jimiž končí prsty zvěře jelení, daňčí, muflonů, kamzíků a divočáků.
Spirochaetosa - pohlavní nákaza zajíců.
Srpky - krajní srpovitě točená ocasní pera kohouta tetřívčího.
Struky - mléčné cecíky samic savců.
Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté.
Střechovitá - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy.
Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků.
Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi.
Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti.
Svírák - huba zvěře spárkaté.
Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté.
Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty.
Š
Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý.
Škára - kůže divočáka a jezevce.
Šoulačka - způsob lovu.
Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté.
Špice - lodyha špičáka.
Štětec - ocas jezevce.
Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní.
Štětináč - lidové pojmenování divočáka.
Štětiny - srst divočáků.
Štětka - ozdoba loveckého klobouku.
Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry.
Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou.
Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje.
T
Tatrč - ocas tetřívka a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný.
Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu.
Tchořina - tchoří kožešina.
Tchořovina - tchoří zápach.
Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji.
Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají.
Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů.
Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře.
Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku.
Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní.
Torba - lícní prostory křečka.
Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky.
Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté.
Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem.
Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu.
Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina.
Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva.
U
Újeď - padlinu dobytčí nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí.
Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod.
Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout.
Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté.
Ušák - lidový název zajíce.
V
Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu.
Vesla - noha ptáků s plovací blanou.
Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni.
Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů.
Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana.
Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě.
Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení.
Větrník - nos zvěře spárkaté.
Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku.
Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku.
Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých.
Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek.
Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře.
Vřeštidlo - vábnička.
Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny.
Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí.
Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte.
Z
Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví.
Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý.
Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji.
Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou.
Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře.
Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov.
Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi.
Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců.
Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve.
Zrcadélko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky a j.
Ž
Ždímati - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním.
Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků.
Žíla - pohlavní úd samčí zvěře spárkaté.
Žír - přirozená jadrná potrava zvěře spárkaté.
Žlábek - krmelec pro jadrné krmivo.